Každý volební střet v každé demokratické zemi přináší napětí ve společnosti. A to na rozdíl od voleb v Severní Koreji, kde si spolu soudruzi před volbami sednou, vezmou se za ruce a pějí sborové písně. Demokracie je střetem názorů a myšlenek a samozřejmě řada střetů může být i kolizní. Požadavek jednoty v demokracii je jen šálivou iluzí.

Jako předseda ČSSD jsem před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 zažil kampaň, kdy větší mítinky sociální demokracie byly napadány „aktivisty“, kteří se je snažili rozbít. Vrcholem všeho byly vajíčkové útoky. Tedy vlastně fyzické útoky na hlavní protagonisty volební kampaně ČSSD.

Cílem těchto útoků bylo smést sociální demokracie z ulice. Smést a zesměšnit. Protože málo platné, útok vajíčkem anebo rajčetem může vážně fyzicky ublížit jen obtížně, zato společenská újma je značná. A nejhorší, co se v politice může stát, je zesměšnění.

Oba dva kandidáti prezidentství vyrazili po prvním kole volby do českých a moravských měst. Mítinky Andreje Babiše jsou provázeny téměř vždy útoky organizovaných skupin Babišových odpůrců. Z historie známe útoky na mítinky demokratických politických stran, které měly velmi neblahé důsledky. Terčem byly především strany italské, respektive německé levice. Ale pronásledováni byli také další představitelé jiných politických stran. Cíl byl opět jeden. Prokázat fyzickou převahu, zastrašit, zesměšnit protivníka a politicky jej zničit...

Ti, kdo organizují volební kampaň generála Pavla, by měli být vlastně v úplném klidu. Průzkumy některých agentur přisuzují Pavlovi jasné volební vítězství. Nicméně věci zřejmě není možné ponechávat náhodě. Jak ukázala debata lídrů těsně před prvním kolem volby na TV Nova a nedělní dvouhodinová debata Andreje Babiše a Petra. Pavla v ČT, není generál Pavel schopen argumentačně svému protivníkovi čelit. Projevuje nekvalifikovanost především v ekonomických otázkách, kdy jeho poradci jsou katedroví ekonomové, úplně odtržení od praxe. Obhajovat např. zvyšování základní bankovní sazby ČNB dokonce nad současnou úroveň sedmi procent v situaci, kdy úvěry v rámci eurozóny se díky politice ECB pohybují kolem dvou procent, je velká politická chyba. Je to pochopitelně v zájmu bankéřů (Tůma, Marek jsou v Pavlově týmu) a bank, které profitují z vysokého zúročení svých povinných úložek u ČNB. To se jedná pochopitelně o desítky miliard korun. To je pro banky velký, bezpracný a přitom zcela bezpečný byznys.

Pokud jsou útoky na Babišovy mítinky organizované celostátně je zřejmé, měla by lidem v hlavě začít svítit varovná kontrolka. Bohužel, jsou tu zmíněné historické paralely. A pokud tyto organizované útoky budou pokračovat – až do prezidentské volby, – předznamená to další vývoj vztahů mezi koalicí a opozicí.

Zajímavá je také argumentace generála Pavla v debatách, v situaci, kdy si neví rady s nějakou odbornou otázkou. Tak pokud rovnou nenaznačí, že Andrej Babiš lže, tak všechno zpochybňuje, často aniž sdělí, v čem ta pochybnost spočívá.

Argumentace Pavlova tábora je vedena tak, že Babiš je agresivní, lže a fňuká. Zkrátka, jde o to vytvořit zdání, že vlastně tím agresorem je Babiš, že jeho věcné argumenty (se kterými se Pavel nedokáže vyrovnat), jsou a priori lživé. A pokud se Babiš ohrazuje vůči jednostrannosti některých českých médií, jeho vyjádření charakterizují jako „kňučení“.

Prostě, není to hezká volební kampaň. Nečekal jsem zázraky. Ale, jak jsem viděl debaty, jichž se Babiš zúčastnil, tak ve věcné diskusi prostě dominuje. Proto ten cirkus kolem, včetně útoků na jeho mítinky. V těch debatách, které ještě přijdou by Babiš měl ale změnit zaměření své volební kampaně – pokud chce být úspěšný a vyhrát – na referendum o vládě Petra Fialy, jejímž kandidátem je Petr Pavel.